Vichřice, která se přehnala nad Chebskem, nás pozlobila. Když ovšem na řádění živlů doplácejí také mentálně postižení klienti ústavů, je to strašné. Není jen tak, když se takový člověk opravdu vystraší. Jeho reakce se mohou diametrálně odlišovat od reakcí zdravých lidí. Smekám před zaměstnanci Ústavu sociální péče Pata v Hazlově. Dokázali před osazenstvem jejich zařízení zachovat relativní klid. Klienti by hned vycítili případnou nervozitu a mohly by je postihnout nejrůznější záchvaty. Řádění živlů si tak nevyžádalo nadměrné úsilí a sebeobětování „jen“ hasičů, ale také pracovníků ústavu. Smeknout musíme před každým, který vichřici a její následky zvládal.